Letos jsem si na Fluff festu krom spousty jiných hudebních fetišů koupil jediné CD. A tak trochu k mému vlastnímu překvapení to byl kotouč od této domácí hiphopové kapely. Pokud máte rádi styl, jakým se z domácí scény vymykají například WWW a podobné soubory, v jejichž textech nenajdete tradiční hiphopové machrování ve vytahaných teplákových soupravách, zpozorněte. Dá se říci, že v mnohých ohledech jsou texty extrémně sociálně a politicky kritické a silně angažované. Jakoby měli patřit spíše do nějaké hc/punkové kapely. Jakoby se burcující skladba „La Rage“ od raperské rebelky KENY ARKANY inkarnovala na tomto CD v mnohem špinavější a extrémnější formě.

"i ve scéně se totiž prosazují trendy, kritický myšlení nahrazují happy endy"

Pokud jsem tu zmínil WWW, nečekejte od KŘIKUZTICHA jejich zvukový perfekcionalismus a objevnost. Zde se používají poměrně tradiční beaty, často přichází například klavír k navození tísnivé atmosféry a spousta dalších klasických nástrojů. Velmi často se používají vícehlasy a poněkud trýznivé a nervózní hudební motivy. Těžiště a výjimečnost souboru je spíše v poselství textů a v tom, že tato kapela je citelně těžko integrovatelná do současné tradiční domácí hoperské scény. Nečekejte ale ani nějakou odfláknutou hudební fušeřinu, to rozhodně ne!

"mocní se nikdy nepřestanou bát o moc"

KŘIKZTICHA je DIY punk na hiphopové scéně. Ostrý, syrový, kousavý bastard, který plnými hrstmi rozsévá sémě rebelie i osobních výpovědí. Hned s první písničkou „Nulajedna“ přilítne facka všem závislákům na sociálních sítích. Většina textů jde až na dřeň a má tendenci tnout do živého, neschovávat se za jinotaje a jít k přímo k jádru věci.

"Jediným tlačítkem otevřu pohádku,
kde je o mě zájem a mám všechno na háku,
nejsi členem? Buď členem, líbáme tě na dálku."

Diverzita této formace je lehko vysvětlitelná třeba i tím, že mnoho někteří členové mají k hardcorové scéně velmi blízko. Členy KŘIKUZTICHA lze spatřit například v neocrustové hydře zvané GATTACA nebo v DISBEATLESS. Poplatně tomu jdou některé texty tematicky trochu více doleva.

"je doba, kdy peníze udávaj pravdu
a doba kdy pravda se dá koupit,

je doba, kdy bohatí ovládaj vládu
a doba kdy chudí se nechtěj bouřit"

Trochu mě mrzí, že na CD není dle mého nejemotivnější a nejsilnější skladba, kterou KŘIKZTICHA kdy vytvořili, a tou je v mých očích velmi osobní zpověď o potratech nazvaná „Non Vulta“ (dostupná na Bandzone). Další skladby si berou na mušku témata, jakými jsou práva lidská i zvířecí, církev, kapitalismus, samozřejmě i veganství a freeganství, ale zabrousí se i do velmi niterné exkurze o duševní nerovnováze, depresích i psychických poruchách a jejich řešení současným světem nebo pochybnostech o své vlastní osobě.

Je možné, dokonce je velmi pravděpodobné, že se neztotožníte se vším, pár veršů vám přijde třeba i lehce přitažených za vlasy nebo vám vykouzlí úsměv na tváři, ale rozhodně se díky tomuto albu nad spoustou věcí zamyslíte a to je dle mého přesně to, co KŘIKZTICHA chtějí dosáhnout. A daří se jim to.